Otevření nového hinduistického chrámu v indickém svazovém státě Uttarpradéš doprovodilo vyvěšení šafránově zbarvených vlajek po celé Indii. Tyto vlajky symbolizující hinduistický nacionalismus prohloubily obavy v křesťanské komunitě čelící stále častějším útokům.
Chrám ve městě Ajódhja není jen symbolem úcty k hinduistickému božstvu Rámovi. Hinduisté považují jeho zřízení za vítězství v historickém sporu s muslimskou menšinou. Jeho otevření má však také vážné důsledky pro křesťanskou komunitu. Podle místních zdrojů CSI jsou indičtí křesťané stále zranitelnější.
Zpolitizované náboženství
Je příznačné, že obřadu vysvěcení Rámova chrámu nepředsedal hinduistický náboženský vůdce, nýbrž přímo indický premiér Naréndra Módí, který se stal ztělesněním hinduistického nacionalismu. Ideologie „hindutva“, kterou reprezentuje, je již více než dvě desetiletí hnací silou pronásledování indické křesťanské menšiny.
Konflikt kolem místa, kde nyní chrám stojí, trvá už několik století. Hinduisté tvrdí, že je to místo, kde se narodil Ráma, ale téměř 500 let na tomto místě stála mešita. Podle legendy muslimský císař Babur zbořil chrám, aby mohl postavit mešitu. Během britské nadvlády bylo místo rozděleno mezi muslimy a hinduisty. Napětí se vystupňovalo v roce 1949, kdy hinduisté umístili na muslimům přidělené území Rámovu modlu. Strana Bharatiya Janata (BJP), v jejímž čele stojí premiér Módí, vedla energickou kampaň za vybudování Rámova chrámu na místě mešity. V 90. letech 20. století své úsilí ještě zintenzivnila. Když pak hinduistický nacionalistický dav v roce 1992 nezákonně zboural mešitu, vypuklo rozsáhlé násilí, které si vyžádalo tisíce obětí. Politizace náboženského sporu ze strany BJP přispěla k jejímu nástupu k moci v roce 1998 a vnesla do indické politiky významný vliv hinduistického nacionalismu. Samotná BJP je ovlivněna hlavní hinduistickou nacionalistickou organizací v Indii, Rashtriya Swayamsevak Sangh (RSS) neboli „Národní dobrovolnickou organizací“.
Šafránové vlajky
V posledních týdnech se na ulicích a vozidlech běžně objevují šafránové vlajky s vyobrazením Rámova chrámu. Šafránová barva původně symbolizovala oddanost hinduismu. Od kampaně za chrám v 90. letech je však převážně spojována s hinduistickou nacionalistickou ideologií. Pro etnické a náboženské menšiny jsou pak šafránové vlajky výraznou připomínkou jejich marginálního postavení v rychle se měnící společensko-politické situaci. Svědčí o tom řada útoků, které následovaly po vysvěcení chrámu.
Útoky na křesťany
K jednomu takovému incidentu došlo v centrálním státě Čhattísgargh. Členové hinduistické nacionalistické skupiny známé svou účastí na shromážděních u Rámova chrámu tam napadli skupinu křesťanů, kteří se sešli na obědě ve vesnici Basudopur. Křesťané byli biti, ženy vyvlečeny na silnici a pastor, identifikovaný jako Mahananda, skončil v bezvědomí. Křesťané byli varováni, aby vesnici již nenavštěvovali.
Útočníci podali na křesťany policejní stížnost v níž tvrdili, že křesťané házeli kameny na předměty používané k hinduistickým bohoslužbám. Podle zdrojů CSI tato protižaloba jen kopíruje obvyklý vzorec používaný při útocích na křesťany v Indii. Velmi často se oběti nábožensky motivovaného násilí následně stávají terčem smyšlených skandálních obvinění.
V sousedním státě Madhjapradéš zachytilo virální video dav, který za skandování „Jai Shree Ram“ neboli „Ať žije pán Ráma“ připevňuje na kříž kostela v okrese Džabua šafránovou vlajku.
V některých částech východního státu Džhárkhand pořádají místní hinduističtí nacionalisté každodenní ranní shromáždění na veřejných prostranstvích a podle zdroje CSI pečlivě monitorují aktivity příslušníků křesťanské komunity. Dodali, že toto sledování výrazně ztěžuje pohyb jejich zaměstnanců.
Znak náboženské identity
Vizuální dominance šafránu má v současném klimatu, kdy se náboženská identita stále více stává znakem loajality a vlastenectví, pro menšinové komunity hmatatelné důsledky.
Kampaň podomního shromažďování finančních prostředků na stavbu chrámu situaci po celé zemi ještě zhoršila. Stala se testem loajality a v několika lokalitách byli ti, kteří nepřispěli – často příslušníci menšinových komunit – nenápadně vyčleněni, což z nich mohlo učinit viditelný terč pro místní hinduistické nacionalistické skupiny, tvrdí zdroje CSI.
Volební kampaň
Vysvěcení chrámu bylo strategicky načasováno a BJP tuto kauzu využívá k upevnění své hinduistické voličské základny před celostátními volbami plánovanými na květen 2024. Tento politický manévr s sebou nese riziko dalšího odcizení menšinových komunit. Menšiny, zejména křesťané, již nyní zažívají výrazný nárůst obtěžování a násilí.
V roce 2021 bylo zaznamenáno 486 případů násilí vůči křesťanům a šlo o nejnásilnější rok pro tuto věřící komunitu v historii Indie, uvádí Sjednocené křesťanské fórum – koalice indických křesťanských organizací. V roce 2022 počet násilných činů dosáhl čísla 600 a bilance roku 2023 je podobná při rostoucí trendu. Škála protikřesťanských incidentů sahá od fyzických útoků až po ekonomický bojkot a společenskou ostrakizaci, často pod záminkou boje proti údajným nuceným konverzím.
Rostoucí autoritářství
Situaci dále komplikuje rychlý posun Indie směrem k autoritářství. Rostou obavy o nezávislost soudnictví. Mediální prostředí je převážně provládní nebo je pokřiveno autocenzurou a občanská společnost se potýká s finančními omezeními poté, co vláda odebrala neziskovým organizacím povolení přijímat zahraniční dary.
Uprostřed těchto vážných problémů se partneři CSI v Indii připravují na další náročný rok. Navzdory obtížím zůstávají pevně odhodláni sloužit a jsou připraveni vypořádat se se složitostí současného společensko-politického klimatu.
CSI
