V roce 1975 byl Georgi Vins, baptistický křesťan z bývalého Sovětského svazu, pro své křesťanské přesvědčení připraven jít již potřetí do vězení. Reverend Hansjürg Stückelberger ze Švýcarska byl touto křesťanskou statečností velmi osloven a společně se svými přáteli uspořádal demonstrace, tiché pochody spojené s bohoslužbami, které se konaly v Curychu a Bernu dne 20. září 1975. Pod záštitou představitelů hlavních křesťanských církví vyjádřilo přes 15 000 věřících solidaritu se všemi pronásledovanými křesťany. Připojili se také rabíni z židovských komunit.
Důvodem společného vystoupení křesťanů bylo také úsilí o propuštění ruského pravoslavného kněze Gleba Jakunina na svobodu. Po ukončení pochodu se sešlo několik vážených občanů města Curychu, aby prohovořili smysl celého činu. Zdálo se, že průvod vzbudil více zájmu, než se původně očekávalo. Účastníci pochodu začali přemýšlet o rozsáhlejší pomoci vězňům svědomí. V roce 1977 byla založena Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI).
Gleb Jakunin, jehož příběh stál na počátku CSI, byl propuštěn na svobodu jen na krátkou dobu. Nepřátelé víry si znovu našli důvod, proč by měl být Gleb Jakunin ukryt před zraky veřejnosti. Tento kněz ruské pravoslavné církve napsal dopis Pátému shromáždění Světové rady církví, které se konalo 16. října 1975 v keňském hlavním městě Nairobi.
Návrhy, které byly v dopise obsaženy, byly zakladateli CSI přijaty jako obsah její činnosti. Vedle solidarity s pronásledovanými křesťany všech denominací žádal Gleb Jakunin podporu pro „všechny ty, kteří zastávají hodnoty svobody a důstojnosti člověka stvořeného k Božímu obrazu.“ Podle něj také „dnešní křesťané mohou podávat Kristovo svědectví.“
Křesťanská mezinárodní solidarita byla založena dne 15. dubna 1977 Hansjürgem Stückelbergerem jako mezikonfesní mezinárodní organizace. Zakladatelé této organizace si byli vědomi toho, že pronásledování křesťanů ještě vzroste. Kristova církev však přetrvá.