Současná situace vytváří podmínky pro genocidu původního arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu (Arcach). Azerbájdžánská vláda zahájila 12. prosince 2022 blokádu Lačinského koridoru, jediné pozemní cesty do Náhorního Karabachu. 120 000 arménských obyvatel je bez dodávek potravin, léků, plynu a dalšího životně důležitého zboží.
Ázerbájdžánská vláda již dlouhodobě oficiálně hlásá nenávist vůči Arménům, podporuje beztrestnost za zvěrstva páchaná na Arménech a opakovaně vyhrožuje, že násilím dobude nejen Náhorní Karabach, ale i Jerevan, hlavní město Arménie. Cílem současné blokády je, slovy Úmluvy o genocidě, „záměrně způsobit životní podmínky, které mají vést k úplnému nebo částečnému zániku národnostní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny“. Všech 14 rizikových faktorů, které identifikoval Úřad generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy, se nyní situace v Náhorním Karabachu týká. Současná ázerbájdžánská agrese proti Arménům v Náhorním Karabachu odpovídá dlouhodobému vzorci etnických a náboženských čistek arménských a dalších křesťanských komunit v regionu, které prováděla ázerbájdžánská vláda, Turecká republika, Osmanská říše a jejich milice. Vyzýváme všechny smluvní strany Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy, zejména Spojené státy, Velkou Británii a Ruskou federaci, aby prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN splnily své závazky a zabránily další kapitole arménské genocidy. Vyzýváme rovněž Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a zajistila neomezený humanitární přístup všech mezinárodních organizací do Náhorního Karabachu v souladu se čtvrtou Ženevskou úmluvou.
Podepsáno:
Křesťanská mezinárodní solidarita
Baronka Coxová, nezávislá členka Sněmovny lordů
Američtí přátelé Kurdistánu
Arménská advokátní komora
Arménský národní výbor Ameriky
Hellenic American Leadership Council
Humanitarian Aid Relief Trust
Na obranu křesťanů
International Christian Concern
The Philos Project
Prof. Armen T. Marsoobian, 1. viceprezident Mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou
Rizikové faktory genocidy
„Dnes jsme svědky soustavných akcí, které stále reálněji vyvolávají obavy, že Ázerbájdžán skutečně plánuje genocidu v Náhorním Karabachu.“ – Nikol Pašinjan, arménský premiér, 12. prosince 2022
Rizikové faktory:
1 – Situace ozbrojeného konfliktu nebo jiné formy nestability.
Ázerbájdžán zahájil od září 2020 dva velké útoky proti Arménii a Republice Arcach a dochází k častému porušování příměří z 9. listopadu 2020.
2 – Záznamy o závažném porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva.
Kruté zločiny spáchané ázerbájdžánskými silami na Arménech při útoku na Náhorní Karabach v roce 2020 a při útoku na Arménii v roce 2022 jsou dobře zdokumentovány, v neposlední řadě ázerbájdžánskými vojáky, kteří své zločiny zaznamenali a nahráli na kanály sociálních médií.
3 – Slabost státních struktur.
Ázerbájdžán je absolutní rodinnou diktaturou; Republika Arcach je neuznaným státem s omezenými možnostmi sebeobrany.
4 – Motivy nebo pobídky.
Ázerbájdžán opakovaně deklaroval svůj záměr dobýt Náhorní Karabach i část Arménské republiky a formuloval jej jako svůj národní cíl.
5 – Schopnost páchat kruté zločiny.
Ázerbájdžánská armáda je dobře vybavena a má v regionu konkurenční výhodu. Ve svých vojenských aktivitách dostává soustavnou podporu od Turecké republiky.
6 – Absence polehčujících faktorů.
Rusko, které v minulosti omezovalo agresi Ázerbájdžánu, se od invaze na Ukrajinu v regionu viditelně méně angažuje.
7 – Přispívající okolnosti nebo přípravné akce.
Ázerbájdžán uvalil na civilní obyvatelstvo úplnou blokádu.
8 – Spouštěcí faktory
Vojenské napětí v regionu je velmi vysoké od útoku Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach v roce 2020 a zejména od jeho útoku na Arménii v roce 2022; obě regionální mocnosti, Rusko a Turecko, jsou zapojeny do mnoha probíhajících a nepředvídatelných konfliktů. V červnu 2023 se mají v Turecku konat všeobecné volby.
9 – Meziskupinové napětí nebo diskriminace chráněných skupin.
Etničtí Arméni v Náhorním Karabachu byli diskriminováni za vlády Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky v letech 1921-1988; ázerbájdžánská vláda v regionu skončila jako výsledek šestileté etnické války.
10 – Známky záměru zcela nebo částečně zničit chráněnou skupinu.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev označil Armény za „psy“ a „krysy“ a zavázal se je „vyhnat z našich zemí“.
11 – Známky rozsáhlého nebo systematického útoku proti jakémukoli civilnímu obyvatelstvu.
Ázerbájdžán uvalil na civilní obyvatelstvo úplnou blokádu; oblast je zcela obklíčena ázerbájdžánskými vojenskými silami.
12 – Známky plánu nebo politiky útoku na jakékoli civilní obyvatelstvo.
Ázerbájdžán od září 2020 opakovaně bombarduje arménská civilní sídla v Náhorním Karabachu a Arménii; arménští civilisté zajatí ázerbájdžánskými silami jsou běžně popravováni nebo unášeni.
13 – Vážné ohrožení osob chráněných mezinárodním humanitárním právem.
Ázerbájdžán uvalil na civilní obyvatelstvo úplnou blokádu.
14 – Vážné ohrožení humanitárních nebo mírových operací.
Ruská mírová mise v Náhorním Karabachu se v současné době nachází ve střetu s ázerbájdžánskými aktivisty a vojenským personálem v Lačinském koridoru.
