Bývalá ministryně Sarah Ochekpe pochází ze střední Nigérie a byla svědkem toho, jak muslimští Fulbové zničili mírové soužití křesťanů a muslimů. Předkládá důkazy o cílené snaze vyhladit křesťany.
Bývalá ministryně Sarah Ochekpe pochází ze střední Nigérie a byla svědkem toho, jak muslimští Fulbové zničili mírové soužití křesťanů a muslimů. Předkládá důkazy o cílené snaze vyhladit křesťany.
CSI: Žijete v Jos, ve středonigérijském státě Plateau, kde muslimští pastevci Fulbové v posledních letech opakovaně útočili na křesťanské vesnice. Jak k tomu došlo?
Sarah Ochekpe: Na náhorní plošině žijí různí lidé různých náboženství, přičemž původní obyvatelstvo kmene Beromo a dalších kmenů je převážně křesťanské. Byly chvíle, kdy všichni žili pokojném soužití s muslimskými Fulby. Vzestup islámských fundamentalistů však tyto vztahy otrávil. Jsme v situaci, kdy se Fulbové, které už dlouho známe, spikli s lidmi pocházejícími z jiných regionů i zemí, aby útočili a vyháněli místní obyvatele.
Co dělá vláda?
Za účelem zajištění mírového soužití všech etnických a náboženských skupin v Jos vláda zřídila vojenskou pracovní skupinu „Operation Safe Harbor“. Nezdá se však, že by to zásadně pomohlo. Zaznamenali jsme situace, ve kterých armádní personál nechal Fulby, aťsi dělají co chtějí. Dopouštěli, aby Fulbové svým dobytkem spásali úrodu na polích těsně před sklizní, aby útočili na vesnice. Fulbové jsou dobře ozbrojeni a používají stále sofistikovanější zbraně, z nichž většina pochází ze zahraničí. Roste obava, že existuje napojení mezi Fulby a militanty Boko Haram (islámská teroristická skupina).
Je tato obava opodstatněná?
Ano. Způsob, jakým Fulbové útočí na vesnice a zbraně, které používají, naznačují spojení s Boko Haram. Z mediálních zpráv je obecně známo, že džihádisté z Boko Haram několikrát zaútočil na vojenské základny a ukradli armádní zbraně. Z projektilů, které jsou nacházeny na místech útoků vidíme, že se jedná o armádní munici. Někteří dokonce obviňují armádu ze spoluúčasti, protože mezi útočníky poznali armádní důstojníky.
Sledují pastevci Fulbové stejné islámské cíle jako Boko Haram?
Fulbové se pokoušejí za použití islámu obnovit nadvládu islámu z 19. století. V té době byli Fulbové součástí džihádu Usmána dan Fodio namířeného proti státům Hausa. (Hauské městské státy byly soustavou městských států založených africkým etnikem Hausů. Nacházely se mezi řekou Niger a Čadským jezerem, na severu dnešní Nigérie. Entita existovala zřejmě od starověku (počátky jsou nejasné) až do roku 1808 – pozn. red.). Jejich správu převzali zakládáním fulbských emirátů. To, co se děje v současnosti je oživením této touhy vládnout. A nejedná se jen o střední Nigérii. Fulbové se tlačí na jih do převážně křesťanských oblastí. Často přicházejí se stádem skotu a zabírají ornou půdu a lesy s odůvodněním, že je potřebují pro svá zvířata. Místní lidé se bojí jít na pole, protože se bojí napadení.
Někteří mluví o genocidě proti křesťanům v Nigérii. Je to na místě?
Myslím, že nepřeháníme, když hovoříme o genocidě. V roce 2010 došlo v okrese Jos South k masivnímu útoku. Za jednu noc bylo zabito více než 200 lidí – děti, tělesně postižení, ženy a muži. Následujícího dne jsem navštívila oblast a byl to hrozný pohled. Šlo o čistě křesťanské vesnice a někdo je chtěl vymazat. K podobným útokům na vesnice došlo také ve státech Kaduna, Adamawa, Benue, Taraba, Niger a Nasarawa. Zaměřují se na křesťanskou a nemuslimskou populaci.
Jak křesťané, tak muslimové byli napadeni v severovýchodní Nigérii, kde působí Boko Haram. Dá se říci, že muslimská skupina bojuje proti umírněným muslimům a křesťanům. Ve střední Nigérii je však násilí namířeno výhradně proti křesťanům.
V Nigérii se pravidelně vyskytují zprávy o únosech. Děje se to také v Jos?
Ano, únosů je stále víc. Máme zprávy, že útočníci zajali děti a ženy přímo v jejich domech a trvali na výplatě výkupného. Když cestujete po dálnici, riskujete, že vás únosci zastaví, a dokonce i v ulicích se lidé necítí bezpečně. Někdy je napadena i veřejná doprava.
Změnili Fulbové v průběhu let taktiku?
Ano. Místo masívních útoků, jako například v červnu 2018, kdy došlo k nájezdu na 20 křesťanských vesnic, nyní pachatelé provádějí větší počet menších útoků. Kromě toho se zaměřují na pole, tedy na obživu místních lidí. Vědí, že účinný způsob, jak přivést lidi na kolena, je zničit jejich pole těsně před sklizní a tak je ožebračit a ohrozit hladomorem.
Byla jste ministryní ve vládě Goodlucka Jonathana, předchůdce úřadujícího prezidenta Muhammada Buhariho. Jaká by byla vaše priorita, kdybyste byla ministryní dnes?
Kdybych byla ještě ve vládě, snažila bych se, aby naše politiky podporovaly společné blaho všech etnických skupin v Nigérii a harmoničtější vztah mezi různými skupinami. Síla Nigérie by měla být v rozmanitosti.
Podle ústavy je Nigérie světským státem. Když se však podíváme na státní dotace nebo místa ve státní správě, je vidět zřetelná nevyrovnanost. Ve střední Nigérii jsou muslimové preferováni i když jsou menšinou. Sledujeme cílenou politiku na podporu islámu.
Může Západ přimět prezidenta Buhariho k ukončení konfliktu?
Západní národy a globální instituce už v minulosti na Nigérii sankce uvalily. Bylo to v době vojenské diktatury generála Sani Abachy v 90. letech. V současnosti nám hrozí humanitární krize, která by mohla vypuknout, pokud nebude zvládnuta násilná migrace Fulbů a jejich stád. Západní národy a globální instituce by měly povzbudit nigérijskou vládu, aby řešila příčiny strachu, který se vznáší nad velkou částí země. Pokud vláda nic neudělá, měli by zvážit i možnost sankcí, pokud by to vedlo k nějaké pozitivní akci.
CSI – Morven McLean
Paní Sarah Ochekpe byla ministryní vodního hospodářství v letech 2011 až 2015. Dnes je předsedkyní Emancipačního centra pro oběti krize. Jde o partnerskou organizací CSI při pomoci obětem fulbských útoků.
Rozhovor nám Sarah Ochekpe poskytla v rámci Dne CSI
