Již léta stojí KLDR vysoko na žebříčku zemí, kde jsou křesťané brutálně pronásledováni. Severní Korea potřebuje i nadále naši modlitbu.

Masová oslava k poctě „Boha” Kim Il Sunga, zakladatele stalinistické Severní Koreje   

Na stadionu v jihokorejském Soulu napjatě čeká 80 tisíc mladých křesťanů, většinou studentů, na okamžik, kdy veřejně složí svůj slib. Zavážou se, že v případě otevření hranic s KLDR ihned přeruší svoje studium a jeden rok budou jako dobrovolníci pomáhat v Severní Koreji při výstavbě země a šíření evangelia mezi lidmi. Ueli Haldemann z CSI se koncem května 1995 této památné události osobně zúčastnila. Bylo to několik málo let po pádu berlínské zdi, což byla událost, která posílila víru křesťanů v Jižní Koreji na sjednocení se severní částí poloostrova.

Co se děje v KLDR?

Čtrnáct let po této slavnosti se situace v Jižní Koreji změnila. Představitel jedné velké obce v Soulu v rozhovoru uvedl, že dnes hodně Korejců na jihu má ze sjednocení strach. Obávají se, že jejich země by při otevření hranic s KLDR nebyla schopna zvládnout přívaly severokorejských uprchlíků. Německá zkušenost ukázala jak obtížné a finančně nákladné je takové sjednocení. V KLDR s 23 milióny obyvatel je ovšem situace mnohokrát horší než v bývalé NDR.

Severní Korea potřebuje naši modlitbu

I když se zdá, že se v KLDR zatím nic moc nemění, modleme se dále za tuto zemi. I v Severní Koreji by křesťané měli mít možnost svobodně žít víru v Ježíše Krista. Modleme se také za to, aby po otevření hranic byla pomoc dobře připravena. Ale nezapomeneme se ani modlit za mučitele, protože Bůh změnil zázračně už mnohé Sauly v Pauly (Sk. 9,1).