V letech 1980 až 1992 bylo mnoho nevinných lidí pod záminkou spolupráce s teroristickou skupinou Zářící stezka uvězněno, odvlečeno nebo zavražděno. CSI se zasazuje za osvobození nespravedlivě vězněných a pomáhá těžce traumatizovaným rodinám.

Norma (44) se ocitla v zoufalé situaci. Její manžel Rolando (45) se v roce 1997 dostal kvůli falešným obviněním z terorismu do vězení. Krátce po jeho zatčení Norma zjistila, že je znovu těhotná. Jak bude moci kromě prvních čtyř dětí uživit ještě jedno další, teď když byl její manžel ve vězení? Navíc byla její rodina v následných represích vyhnána ze svého pozemku. Norma zakoušela velký strach a bezmoc.

Něco však musela podniknout. Nová situace v ní přes všechny nesnáze probouzela také odvahu a sílu bojovat. Dnes vypráví: "Nejdříve jsem vydělávala peníze recyklováním odpadu. Také jsem začala vyrábět svíčky. Dlouho jsem musela vosk rozehřívat na otevřeném ohni. To však bylo velmi těžké, protože bílý vosk se dýmem a uhlím rychle ušpinil, takže jsem svíčky nemohla prodat. O Vánocích jsem prodávala vlastnoručně vyrobená vánoční přání. Postupně jsem se mohla o sebe i o své děti ze skromného výdělku postarat. Za ušetřené peníze jsem si pak koupila také plynový sporák, který velmi zjednodušil výrobu svíček."

Čtyři roky pouliční práce

Také Norminy děti musejí pracovat. Dnes dvacetiletá Midaley vypráví: "Od devíti do třinácti let jsem prodávala sladkosti na ulici. Potom jsem se starala o děti. Z prvního většího výdělku jsem mohla opatřit školní sešity a oblečení pro mé bratry." Z Midaley zazáří hrdost, ale znovu rychle zvážní: "Maminka už nechtěla, abych dále pracovala v soukromých domech. Měla strach, že mě někdo znásilní." Midaley má ráda děti a je velmi nadaná. Za dva roky se naučila plynule hovořit anglicky. Ráno pracuje jako učitelka v mateřské školce, večer soukromě učí angličtinu. Chtěla bych jednou na univerzitě studovat hotelový management. Své sny a všechny své nápady svěřuji Bohu. Bez něj bych byla bezmocná. S penězi, které bych si jednou vydělala, bych chtěla zahájit dílo, aby děti už nemusely pracovat na ulici." Midaley přesto na chudobě vidí i něco pozitivního: "Chudoba mě nutí, abych ze sebe vydala to nejlepší a něčeho dosáhla. Proto si také umím vážit úsilí vlastní rodiny, zejména své matky." Rodina pro Midaley znamená velmi mnoho: "Moje rodina je jako dům. Všichni sourozenci jsme jako nosné sloupy. Pomáháme si a podporujeme se navzájem."

Podpora CSI

Ve velké nouzi zakoušejí Norma a její děti také účinnou podporu a pomoc spolupracovníků CSI v Peru. "Jsem Bohu velmi vděčná. Vedoucí CSI v Peru nás přijde navštívit každou sobotu. Vždycky je to pro nás jako Vánoce. Pomáhá nám nejen materiálně, třebaže tato pomoc je velmi vítána, ale dělí se s námi ale také o víru a pomáhá nám chápat, že Bůh je vždycky s námi. Dává nám naději a dlouho si s námi povídá. Děti ho vnímají jako svého otce."

Norma se účastní také kurzu CSI o právech a hodnotách pro matky: "Tam jsem objevila, kolika rodinám CSI už pomohla!" Krátce před Vánocemi v roce 2006 byl z vězení propuštěn poslední nevinně vězněný otec, za jehož osvobození se CSI aktivně angažovala. Rodiny jsou přesto následkem dlouhé nepřítomnosti otce a teroru Zářící stezky traumatizovány. To má často tragické následky pro znovu sjednocené rodiny. I když CSI Normě a jejímu muži Rolandovi pomohla získat zpátky jejich pozemek a postavit na něm dům, obnovený společný život příliš nefungoval. Děti se v době otcovy nepřítomnosti naučili vzhlížet pouze k matce. Otec se s tím nesmířil a rodinu opustil.

CSI pomohla Normě a jejím dětem postavit dům. CSI  

K podobné situaci se dochází i v dalších rodinách. CSI jim proto prostřednictvím pravidelných návštěv, osobního poradenství, poskytováním školních potřeb, hrazením zdravotních výdajů a startovní pomocí pro malé projekty, jako například zřízení malého stánku na tržišti, pomáhá.

Pomoc pro nevinné oběti násilí je životně nutná. Lidé v nouzi tak získávají novou odvahu a možnost začít znovu budovat svůj život.

Pomoc pro nevinné oběti


Manžel Mirthy Bernabé Abdel seděl třináct let nevinně ve vězení. "Můj muž byl první obětí z naší rodiny, ale trpěli jsem všichni," říká Mirtha. Zvlášť těžce dopadá neštěstí na děti. Setkávají se s výsměchem ve škole a mají strach z dalšího násilí teroristů. Traumatické zážitky zanechávají hluboké stopy. Díky pomoci CSI si tato rodina zařídila obchůdek, z něhož má dnes alespoň malý příjem.







S pomocí CSI bylo možné zařídit tento malý obchůdek.