„Přes těžkosti vězeňského života pociťujeme každý den Boží přítomnost,“ vyprávějí v rozhovoru s CSI křesťané James Masih a Buta Masih o svých zážitcích z doby uvěznění.

Dva a půl roku seděli křesťané James Masih a Buta Masih za drsných podmínek ve vyšetřovací vazbě, než byli nakonec 16. dubna 2009 propuštěni na svobodu. Hrozil jim trest pětadvacetiletého odnětí svobody za „rouhání vůči Koránu“, protože společně se starým papírem měli údajně spálit také stránky z Koránu. V rozhovoru s CSI popisují oba svoje zážitky z vazby.

Úleva z propuštění a sdílení radosti se spolubratry ve víře. CSI  

Bůh byl s námi

„Ačkoliv byl každodenní život ve vězení hodně těžký, silně jsme pociťovali Boží přítomnost. Hodně síly jsme získali hlavně modlitbami. Byla to velká zkušenost mluvit každý den s Bohem. Krok za krokem nás vedl Duch Svatý. Navzdory izolaci jsme byli vedeni moudrostí, která nám v těžkých hodinách ukazovala, jak se správně chovat a jak zůstat věrnými Bohu. Několikrát nás dozorci nutili, abychom se vzdali své víry a přestoupili k islámu. To by nám bývalo mohlo zkrátit naše utrpení, ale právě v tomto těžkém boji jsme cítili Boží přítomnost. V těchto chvílích jsme si byli jistí, že je s námi v cele a nenechá nás samotné a že trpí s námi. Nebyli jsme tak se svou bezmocí osamoceni, protože nám pomáhal s našimi obavami a pochybnostmi. Pokaždé nám dal sílu, abychom mu zůstali věrní.“

Protesty CSI křesťany povzbudily

„Zprávy o protestních akcích CSI vůči pákistánské vládě, které nám při návštěvách předával náš advokát Khalil Tahir, nesmírně posilovaly naši víru. Láska a spoluúčast tolika křesťanů z celého světa nás ubezpečila v přesvědčení, že bude spravedlnosti učiněno zadost. Chybí nám slova, jak bychom vyjádřili náš vděk za nezištnou pomoc přátel CSI. Všem ze srdce děkujeme! I nyní ovšem stojíme před těžkými úkoly. Naše domy a vše, co jsme měli, bylo zničeno a naše rodiny dnes žijí z ruky do úst. Připadáme si jako trosečníci. Přesto jsme vděční Bohu, že nám daroval nový život. Proto ho budeme i nadále věrně následovat.“

Modleme se vytrvale za 3,24 miliony údů jednoho těla v Pákistánu. Jen Bůh, který dal svého Syna za naše vykoupení, nás vede k pochopení pronásledování a solidaritě s pronásledovanými.