O raziích extrémistických hinduistů, především v indickém spolkovém státě Uríse, jsme již referovali. K násilí proti křesťanské menšině však došlo i v dalších indických státech. Osobní svědectví arcibiskupa Rafaela Cheenatha situaci v Indii přibližuje.

V průběhu nejtěžších protikřesťanských pogromů za poslední léta bylo vloni zabito v Uríse nejméně 118 křesťanů, 18 tisíc bylo zraněno a 53 tisíc vyhnáno ze svých domovů. Oficiálně je násilí od ledna ukončeno. Ale křesťané se nemohou zbavit strachu z dalších hrůzných činů. Příčinou se může stát nevyjasněná vražda hinduistického extrémisty. Ten byl v březnu zabit pravděpodobně opět maoisty. Tento krvavý čin vzbudil u mnoha křesťanů obavy, protože jim připomenul loňskou vraždu předáka radikálních hinduistů Swami Laxmanananda Saraswatiho, kterou mají na svědomí rovněž maoisté. Vina byla ale svedena na křesťany. Atentát se stal záminkou rozsáhlých a krutých pogromů proti křesťanům v Uríse.

Nouzové ubytování pro vyhnané křesťany CLA  

„Bylo to pro mne zlé vidět, jak je vše, co jsme za uplynulých 25 let vybudovali, zničené,“ prohlásil arcibiskup z Cuttack-Bhubaneswaru ve státě Urísa Rafael Cheenath. Ještě pořád je pro většinu křesťanů nesmírně těžké vrátit se do svého bydliště. Vzhledem k obrovským škodám a tisícům stále ještě zbořených domů jsou tak křesťané prakticky postaveni před volbu konvertovat k hinduismu, nebo zmizet. V pozadí násilí organizovaného proti křesťanům je snaha hinduistů získat moc pomocí hlasů příslušníků domorodých Indů (Adivasis) a dalitů, tzv. „nedotknutelných“. Hinduisté vyčítají církvi, že svou hmotnou podporou a vzděláváním právě těchto nejnižších kast pohřbívá kastovní systém. Ten, ač oficiálně opuštěn, je stále indickou společností přijímán, a to převážně poškozovanými skupinami obyvatel.

Arcibiskup označil podporu indických státních orgánů za nedostatečnou. Zásahy státu byly pomalé a liknavé. Neprůjezdnost cest, způsobená troskami zbouraných domů, posloužila jako dobrá výmluva pro policii, že nebyla na místě včas. „Opakovaně jsme žádali jak u vlády, tak u místních úřadů o zastání a policejní pomoc. Byli jsme vytrvale ujišťováni, že přijdou. Ale nepřišli nikdy,“ vzpomíná arcibiskup. Vláda země a indická média čekaly nejprve na to, až ministerský předseda upozorní na situaci v Uríse světovou veřejnost.“

CSI nebrala vážně ujišťování indické vlády, jejíž prohlášení o návratu k „normálnosti“ v Uríse znělo jako výsměch. CSI se obrátila prostřednictvím velvyslanectví na indickou vládu, která sice nemá v multinárodnostní, kulturně a nábožensky členité zemi, kde se mluví stovkami jazyků, situaci jednoduchou, ale lhostejnost k osudům zraněných a vyhnaných indických občanů v Uríse je tragická.

Všechny vás prosíme o vytrvalé modlitby za křesťany v Uríse.