Pondělí, 24. října 2011

Ve dnech 13. – 15. října se konala 34. výroční konference CSI v Regensdorfu nedaleko Zurichu.
V sobotu, 15 října 2011, byli účastníci otevřeného dne CSI informováni o situaci křesťanů v Iráku, Egyptě a Súdánu.

 
Herbert Meier - mezinárodní prezident CSI - upozornil přítomné ve své uvítací řeči na náš druhý velký projekt po zrušení otroctví v Jižním Súdánu . „Chceme chránit křesťany na Blízkém východě před vyhlazením. Ani v jedné muslimské zemi na světě není svoboda náboženského vyznání plně zaručena. V každé islámské zemi dochází k diskriminaci jiných náboženství, " řekl Herbert Meier.

Irák - Naší jedinou zbraní je solidarita

Pascale Warda - bývalá ministryně prozatímní irácké vlády - ocenila, že bez CSI, se kterou spolupracuje její irácká Chamurapiho organizace pro lidská práva (HHR), by nikdy nebylo možné pomoci tak velkému počtu obětí . Křesťanství přinesl do Mezopotámie sv. apoštol Tomáš. Starobylým církvím v Iráku - chaldejské, syrské katolické a pravoslavné hrozí úplný zánik. Povstání, které po pádu Saddámova režimu sponzoroval Irán a Sýrie, přineslo nejvíce utrpení právě křesťanům. Přesně před rokem došlo k masakru 58 věřících v katolickém kostele v Bagdádu. Před deseti lety žilo v Iráku 800.000 křesťanů a dnes je jich jen 150.000.

Čelí teroristickým útokům islamistů a žijí v neustálém strachu o holý život. Pascale Warda hovořila například o pomoci CSI obětem atentátu na studentský autobus. Hovořila o pomoci CSI pro křesťany, kteří se před násilím uchýlili na Ninivské pláně na severu země. Ocenila přínos konference o budoucnosti křesťanů v Iráku, která se konala za účasti iráckých špiček v Bagdádu v prosinci 2009. Na její organizaci se významně podílela CSI.

 
Jako křesťané a původních obyvatelé Iráku nemůžeme existovat bez naděje. Mír musí být obnoven. Iráčtí křesťané dobře vědí, kdo je CSI . Vědí, že k nim přichází s pomocí v těžkých dobách kruté genocidy a masakrů, kdy jsou křesťané zabíjeni ve svých domech, v zaměstnání nebo při shromáždění v kostelech, jsou násilně vysídlování z Mosulu, Bagdádu a Kirkúku. Jsou vražděni křesťanští duchovní“.
HHR ve spolupráci s CSI poskytuje pomoc rodinám obětí masakrů 30 října 2010 v syrské katolickém kostele Panny Marie spásy Bagdádu. Zdůraznila, že morální pomoc má ještě větší význam než symbolická materiální pomoc. Je pro ně velice důležité, že na ně úplně všichni nezapomněli.

Ohradila se proti námitkám iráckých politiků, že křesťané nejsou jedinou obětí. Samozřejmě, připustila Warda, mnoho nevinných muslimů bylo také oběťmi. Tam jsou často ale ve hře peníze a boj o moc. O moc bojují šíítové, sunité nebo Kurdové. Křesťané ale nebojují o moc. Jen se v klidu modlí a chtějí žít v míru. Nicméně v posledních měsících jsou zabíjeni převážně křesťané. Další jsou v ohrožení: Teroristé je nutí opustit zemi, protože jsou „nevěřící“.

Pascale Warda vyzvala k pokračující solidaritě: "Dokonce i nekřesťané si dnes uvědomují, jakou moc má solidarita. V Iráku dnes vidíme, že solidarita je jediná zbraň křesťanů proti pronásledování, solidarita by mohla situaci změnit“ .

Egypt - Saláfisté mají plán, jak se zbavit koptů.

Jean Maher, prezident francouzské pobočky egyptské unie pro lidská práva, představuje fotografie třiceti žen. Mnohým je 18 let, některé jsou starší. Nejmladší je jen 14 let.. Všechny mají jedno společné: byli uneseny, znásilněny, nuceny k manželství a musely konvertovat k islámu:

Jean Maher vyprávěl příběh Engy Adel: Bylo jí 12 roků, když byla unesena. Věznitelé ji celé dny nenechali spát. Za jeden měsíc ji znásilnilo 50 mužů. Chovali se k ní s nenávistí, jako k nepříteli. Otcovi se podařilo ji zachránit. Policie chtěla vynutit "přiznání", že dobrovolně opustila rodinu a nikdy nebyla znásilněna. Engy Adel jen s pláčem opakovala: "To všechno jen proto, že jsem křesťanka?".
 
 
„Saláfisté mají strategické plány, jak se zbavit koptů ",řekl Jean Maher, „Jedním z jejich strašných způsobů jsou unosy mladých koptských dívek. Pachatelé jsou přesvědčováni, aby vykonali něco dobrého pro Alláha. Přivádějí tedy nevěřící manželku k islámu. Tím se snižuje počet koptů a počet muslimů se zvyšuje, protože děti dědí náboženství otce. Násilníci jsou často chráněni policií , protože za dívku mohou únosci dostat až 70 000 dolarů", vysvětluje Maher. Jsou to peníze z Perského zálivu.

Jean Maher a ředitel CSI Benjamin Doberstein CSI  

Útoky, ponižování a marginalizace.

Jean Maher uvedl mnoho příkladů pronásledování, které má vytlačit kopty na okraj společnosti.

Koptské dívky jsou unášeny.

Kostely jsou ničeny.

Jsou napadáni osamělí mniši v poušti.

Koptský křesťan nemůže být ani prezident, ani premiér.

Koptové jsou drženi mimo politiku: z 444 poslanců jsou jen dva koptové.

Koptové mizí z vyšších pozic v armádě, policii a zpravodajských služebách.

Koptové nesmí studovat gynekologii, protože křesťan nemůže vidět, jak muslimská žena rodí.

Křesťanské studentky jsou nuceny nosit závoj. Těm dívkám, které jej nenosí, vstřikují kyselinu do obličeje.

Za jeden jediný měsíc bylo vybito 400 000 prasat.

Aby bylo možné opravit záchod v kostele, je potřeba požádat guvernéra.

Na stavbu kostela, musí být stavební povolení od prezidenta

Západně a koptsky znějící názvy ulic jsou islamizovány.

Nikdo není postaven před soud za trestný čin proti koptům.

Revoluce vystupňovala násilí proti křesťanům

Tři kostely byly zničeny, aniž by někdo byl zatčen. Vojáci a policie přihlížejí. Byla to armáda, která napadla klášter Wadi el Natroun. A byla to armáda, která 9. října najížděla obrněnými vozidly proti pokojným demonstrantům. Desítky demonstrujících křesťanů bylo zabito, byly stovky zraněných. A stát?! Polní maršál Hussein Tantawi, šéf vojenské rady, během lednového revoluce řekl hrdě: "Armáda nikdy nebude útočit na demonstranty." A Jean Maher dodává lakonicky: "pokud nebudou protestovat koptové."
Islamistům rostou svaly. V dubnu, po celé dny protestovali proti jmenování křesťanského guvernéra paralyzováním silniční a železniční dopravy. Dosáhli svého cíle: Křesťan musel uvolnit cestu pro muslimské guvernéra. V květnu saláfisté napadli kostel v Káhiře. Tvrdili, že koptové drží pod zámkem ženu, která konvertovala k islámu.

Nejdřív ústava

Jean Maher obviněnuje muslimského bratrstvo a saláfisty, že chtějí zničit samotnou revoluci. Původní revolucionáři - "muslimští liberálové, revoluční facebooková mládeže, koptové a ženy říkali: "Nejdřív ústava". Islamisté ale požadují rychlé volby, z kterých by vyšli jako vítězové. Maher poukazuje na situaci v Gaze: Byly to demokratické a mezinárodně monitorované volby a radikální hnutí Hamás se dostalo k moci. Tento scénář se může opakovat i v Egyptě.
 
 
Aby se tomu zabránilo, je nutné aby vojenská rada před volbami svolala komisi pro přípravu nové ústavy. Ta musí nutně oddělit církve od státu.. Jak to ale vypadá dnes, vojenská rada chce udržet stávající stav s tím, že ústava bude vytvořena až po volbách 28. listopadu.
Jean Maher volá k modlitbě: "Modleme se za budoucnost Egypta, za křesťany, za liberální muslimy, za mír na Blízkém východě a nakonec, za mír ve světě. Za vůdce svobodných zemí, aby začali reagovat dřív, než bude příliš pozdě. "

Súdán – Simon Deng - zotročen jako devítiletý

I když je náš nový hlavní projekt nyní jasně v popředí (chránit křesťany na Blízkém východě před vyhlazením), pozvali jsme jako mluvčího našeho druhého velkého projektu pana Simona Denga z jižního Súdánu, bývalého otroka. Když byl propuštěn z otroctví, rozhodl se hovořit o tom, co se stalo. "Jak mohu mlčet, když jsou lidé i nadále zotročováni za 10 dolarů"

Simon Deng byl jako devítiletý oddělen od své rodiny a unesen na sever. "Neměl nikoho, kdo by mu naslouchal. Neměl v té době jediného přítele. Mí jediní přátelé byli má naděje a moje trpělivost. Naděje, že se jednou vrátím." Arabové ho dali jako dárek jiným Arabům, a on devítiletý musel nosit vodu z Nilu. Byla to práce, která by porazila i osla. Ostatní děti se mu posmívaly a bily ho.

Později se muž,který jej vlastnil jako otroka, přestěhoval i s rodinou do města, protože tam studoval jeho syn.. Zde se setkal Simon Deng z příslušníkem jeho jihosúdánského kmene. S jeho pomocí se konečně dostal na svobodu a mohl se vrátit k rodičům.